Zpět na výpis
Byznys příběhy

Můžete změnit logo, ale toxickou kulturu pod ním neschováte

Kdy je rebranding řešení a kdy jenom líčidlo na vrásky? Na konkrétním případu z Británie ukazujeme, proč jsme klientovi na začátku spolupráce zastavili tvorbu novýho vizuálu – a co se muselo stát dřív, než mělo smysl vůbec otevřít Photoshop.

Jsou chvíle, kdy firma přestane růst. Nábor drhne, lidi nepřichází a konkurence mezitím sviští kolem jako rychlík, kterej nezastavuje ani na znamení. Přesně v tu chvíli často někdo zvedne ruku a pronese posvátnou mantru: 

„Potřebujem nový logo.“ 

Co vám budem povídat. Na první dobrou to zní akčně a manažersky uklidňujícím způsobem. 

Jenže značka není kouzelná deka, kterou přehodíte přes bordel v obejváku, když přijde návštěva. A rebranding není firemní ibalgin. Novej vizuál firemní bolístky možná na chvíli otupí, ale nevyléčí. 

Když zadání voní rebrandingem, ale problém leží jinde 

Pojďme z teorie rovnou k příkladu: Jeden průmyslovej gigant z Británie stál před zásadní změnou. Green Deal mu ukousl část byznysu a firma potřebovala rychle přešlápnout do novejch segmentů, jako je aerospace nebo nuclear. Takže jiná liga s o dost tvrdšíma pravidlama. 

Majitel chtěl agresivní, silnou a sebevědomou identitu. Takovou, co ukáže svaly a přitáhne špičkový inženýry. Na papíře to zní slibně. Jenže ve SMWORKS neotvíráme Photoshopy a Indesigny jenom proto, že někdo vysloví magický slovo rebranding

Nejdřív se jdeme podívat, co je uvnitř. A rozhovory se zaměstnanci ukázaly docela drsnou realitu.

Firma měla na trhu práce mizernou pověst. Střední management tlačil lidi ke zdi. Ve výrobě vládla nedůvěra. Zaměstnanci chodili do práce spíš přežít den než stavět budoucnost průmyslu. 

Spustit v tu chvíli kampaň o moderní, dravé a sebevědomé firmě by bylo jak leštit palubu na lodi, která narazila na ledovec. 

Takže jsme rebranding zastavili. 

Nejdřív kultura, až potom značka 

Do řízení a výroby jsme doporučili exekutivní kouče a začalo se pracovat s managementem. Na povrch vyplavaly nánosy toxický kultury a neférovosti. Čekaly nás měsíce poctivý práce na firemní kultuře. Místo velkejch slov se měnily každodenní návyky. Což je (překvapivě) o dost těžší než vybrat font. 

Nepředstavujte si lepíky a bezpředmětný diskuse – nastavila se jasnější pravidla komunikace, čistily se vztahy, procesy i očekávání. Firma se postupně přestala tvářit jako něco, čím chtěla bejt, a začala se měnit v něco, čím opravdu být mohla. 

Až potom dávalo smysl vrátit se ke značce. 

Z agresivního dravce se stal parťák, na kterýho je spoleh 

Když jsme se ke značce vrátili, původní zadání najednou nedávalo smysl. Firma se změnila a nepotřebovala působit tvrdě za každou cenu. Potřebovala vyzařovat zkušenost a spolehlivost, protože v oborech jako aerospace nebo nuclear se nehraje na efektní gesta, ale na důvěru.

Nová identita proto nebyla agresivní, ale pevná a klidná. Taková, která odpovídala tomu, kam se firma posunula uvnitř. 

Výsledek? Značka konečně odpovídala realitě 

Novou identitu přijali inženýři i dělníci, fluktuace spadla na minimum a firma zvládla náročný mezinárodní audity pro klíčový dodavatele v jaderný energetice. 

Rozhodně to ale nebylo proto, že měla konečně hezčí logo. 

Co si z toho můžete odnýst vy? 

Brand už dávno není něco, co svítí na billboardu u dálnice

Je to tón, jakym spolu mluví management a výroba. Je to způsob, jak firma zvládá tlak. Je to důvěra, která se buduje každej den. Logo, vizuál, claim, web nebo kampaň tomu můžou dát tvar a konkrétní formu. Ale nemůžou zachránit něco, co nedrží pohromadě. 

A přesně tam začíná marketing that works. 

Máte pocit, že vaše značka potřebuje novej kabát, ale nejste si jistý, jestli problém neleží spíš uvnitř firmy? Ozvěte se nám, rádi pomůžem.

Co tu máme dál